**Alice: Madness Returns** **O hře:** **Datum vydání:** 20..

**Alice: Madness Returns** **O hře:** **Datum vydání:** 2011 **Platforma:** Playstation 3, Xbox 360, Microsoft Windows **Cena:** 428 kč **Moje bodování:** 6 z 10 Vítám vás u mojí první menší recenze. Proč bude menší? Je to v podstatě jednoduché, poslední dobou jsem hrála i hry, které nemají tak obsáhlý příběh aby byl napsán později pod onou hláškou „Obsahuje SPOILERY!“ a tak jsem se rozhodla udělat o něco menší recenze. Však uvidíte, co tím přesně myslím. Dneska jsem si vzala na paškál hru, která bude více lidem neznámá. Jedná se o Alice: Madness returns jak sám název vypovídá. Hra spatřila světlo světa roku 2011 vyvinutá společností Spicy Horse pod společností E.A. Tato hra má i první díl s názvem American McGee’s Alice. Zajímavost hned na začátku je taková, že hra docela často mizí ze steamu a pak se tam náhodně objevuje, takže pokud vás hra zaujme a chcete pocítit šílenství na vlastní kůži, určitě zamiřte na steam co nejrychleji. Cena 428 se může zdát někomu dost, ale Alenka vás dokáže zabavit průměrně dle webu Howlongtobeat.com na 14 hodin. Což není úplně krátká doba. Hra je i časově rozdělená do 6 kapitol. Na co se dál zaměříme je žánr hry,google tvrdí akční adventuru. Rozhodně bych přidala ještě mlátičku a také skákačku, jelikož ve hře spíš skáčete. Vizuál hry je na rok 2011 velice obstojný. V první kapitole máte hned možnost vidět viktoriánskou Anglii, ale jelikož je to Alenka, podíváme se spíš do temných uliček, honíc se za bílou kočkou. Dále nás pak čeká několik různých lokalit v Alenčině světě. Můžete se těšit na pohádkový les, hrad z karet, podmořský svět či blázinec. Ve všech lokalitách se Alence i mění její úbor, který má taky velice krásný vizuál. Nu můžete posoudit sami. Ovšem to co je trošku více smutnější, je kamera. Občas si docela skáče a dělá, co chce. Byly momenty, kdy jsem trošku byla naštvaná s prací s ní, jelikož neposkytovala úplně výhled na místo jsem zrovna potřebovala. Někdy to zlobilo i u zaměřování, kdy capslockem jsem označila nepřítele, bohužel to někdy zamířilo nesprávného či nechtěného a následovaly pokusy zamířit toho jednoho správného. Ale v tomhle jsem nikdy nebyla dítě štěstěny a tak to považuju spíše za klasiku, že kamera si míří, kam chce. Pojďme se ale podívat i na vaše věrné kamarády co vás budou celou hrou provázet a to jsou zbraně. Začneme něčím lehčím a to je vorpálový nůž, ne opravdu, je to nůž, ne meč. Krom toho brzy dostanete na pomoc mlýnek na pepř a s tím prosím velice opatrně, protože se může přehřát a zaseknout. Každopádně zastupuje jednu ze zbraní na dálku. Dál dostanete koníka na tyči, to je primárně těžká zbraň a nakonec poslední zbraň a to je čajová konvička, která zastává funkci granátometu, nesmím taky opomenout králička s hodinkami, který vybouchne po odpočtu. Krom tohoto můžete se bránit ještě deštníkem a na ten přijde řeč, pouze pokud máte zamknutého nepřítele. Zbraně se ovšem dají i vylepšovat a to tak, že sbíráte po hře ZUBY. No, jste v podstatě zoubková víla v tento moment. Zajímalo mně jaký význam mají zuby ve snářích a někde můžete najít, že to znamená bohatství, někde se můžete dočíst zase o skutečné ztrátě v životě či dokonce smrti. Pokud potřebujete se vyhnout i útoku ze strany nepřítele, Alenka se promění na okamžik v hlouček motýlů a pohne se o pár centimetrů dále. Pokud je toho ale na vás moc a Alenka se blíží k onomu světlu na konci tunelu (rozuměj jako téměř mrtvá), můžete se rozhodnout vypustit šílenou dívku z jejího těla a chytne ji neskutečný amok, kdy dáváte větší poškození nepříteli a on vám na oplátku neuděluje žádné. Taková poslední záchrana. Náplní hry krom kochání se vizuálem a poslechem dobrého soundtracku budete svou herní dobu věnovat i bojům, kde monstra, která na vás čekají, jsou také v každé fázi hry jiná. Pro některé levely jsou charakteristické čajové konvice s okem, které nesnesou pepř, či samurajská vosa ať už s lukem či katanou. Anebo taky stará dobrá tmavá hrouda s obličejem od panenky, či opravdová panenka s nůžkami v ruce. (Jak maminka říkala, s nužkami v ruce se neběhá.) Krom rozmanitosti monster vám svět nabídne spoustu možností, kde se můžete toulat po říši divů. Ať už jako normální Alenka, tak i mini Alenka, která se může protáhnout klíčovými dírkami a nalézt tam další střípek do příběhu, který sama zapomněla. Těchto střípků je tam více druhů, ať už vzpomínky na rodinu, staré známé či doktora. Není nutno je sbírat, ale doplní to krásně příběh. Ona i miniaturní verze Alenky dokáže odhalit skryté plošiny, které vás vždy dovedou za nějakou odměnou. Může to být zlatý zub (to je 20 normálních zubů), nebo normální zuby či cesta k prasečímu rypáku, který se potká s vaší pepřenkou, a hnedka máte nějakou tu zubní měnu na víc. A ta se bude hodit. Jak jsem již zmínila, hra střídá skákací sekvence s mlátícími sekvencemi a hra tak pěkně odsýpá. Občas jsem se cítila mírně zmatená, ale netrvalo dlouho a našla jsem si cestu jak dál. Alenčina sukně vám dovolí nejen provést double jump, ale i plachtění. (Kouknout se pod sukni nefunguje, zkoušela jsem to.) V jednom levelu se hra občasně taky promění na origami plošinovku, a ač je k smrti nesnáším, tyto mně dokázaly i zabavit. A poslední věc, co vám zde nejspíše vypíchnu je zpracování cut scén, které vypadá na práci s inkoustem a částí papíru. Jako vždy přihodím i krátký gif. Zajímavost: Při koupi na PS3 jste dostali rovnou i první díl Alenky. Na PC verzi je v menu možnost také, ale nerozjela se mi. **Obsahuje SPOILERY!** **Postavy:** **Doktor Bumby-** doktor pracující v sirotčinci **Alenka-** Hlavní postava, sirotek, má svou říši divů **Šklíba-** Společník, který se jednou za čas objeví s radou **Elizabeth-** zesnulá sestra Alenky Alenka se po nešťastné události, kde shořel dům rodiny, dostává do sirotčince, kde se o její psychický stav stará Dr. Bumby. Po jejich sezení dostává Alenka peníze pro koupi léků, které by ji měli pomoct jak s PTSD, schizofrenií a halucinacemi. A tak se vydáváme do lékárny. Po cestě ovšem spatřím potulnou kočku, která mě zavede do klikatých uliček, kde jsem přistižena starou alkoholičkou, která se rozhodne nás vydírat. Taky dle všeho má informace o poslední věci co mi po požáru zbyla a to můj bílý králíček… Následuji tedy babu na střechy paneláků, kde se z báby stává příšera a já padám dolů. V moji říši divů je ale něco špatně. Velice záhy se dozvídám i od Šklíby, že vládu převzala opět srdcová královna a nevládne úplně nejlépe. Vydám se tedy za Kloboučníkem, který ovšem je na cimprcampr a chybí mu nohy. Po vyzpovídání mi prozradí, že vládu nad jeho továrnou převzali dvě myši, se kterými pijíval čaj, a nabídne nám dohodu o provedení práce. Nebo teda spíše nohy za informace. Nezbývá mi tedy nic jiného, než získat nohy pro Kloboučníka. Poté co mu vrátím končetiny a osvobodím továrnu, vidím už jen šílený vlak, který projíždí krajinou někam jinam. Od našeho přítele se dozvídám, že to je důvod proč je říše na padrť. Po menším konfliktu mezi Kloboučníkem a oněmi myšmi se továrna bortí a zabije i ony myšky. Kloboučník přichází o rozum, že si chtěl dát pouze další čajovou párty a mizí mezi sutinami pohřben nyní společně s kamarády. No, stejně je to jeho chyba. Karma jej dostihla za to, že nám nedal všechny informace, co jsem chtěla. Nakonec se budím u mola s rybáři, kteří nemají lepšího nápadu, než mně přehnout přes kládu a dopřát si trochu té nezávazné zábavy., ještě než se ale něco stane, stihnu pláchnout. Jelikož přístav znám, vím i, že za rohem je bordel, kde pracuje jedna známá. Ovšem při mojí návštěvě jsme napadení pobudou… Probouzím se až v přístavním městě kde potkávám starého známého a to kapitána Želvu. Žádám informace o vlaku, ale je neschopný mi je dát, jelikož potom, co mu převoznickou práci sebral vlak, má příliš velký strach. Odkáže nás nakonec na představení Řezníka. Vydávám se tedy tam a dostávám od něj na starost pár pochůzek pro jeho další show. I ten nás nakonec zradí a jediné co mi prozradí je ten fakt, že za vlak jsem zodpovědná já a aby toho nebylo málo, někdo mi podsunul nepravdivé informace! KRYSA MEZI NÁMI! Ale jako další stopu dostáváme Houseňáka a tak se vydávám za ním. Probouzím se na povozu s naší kamarádkou z onoho vykřičeného domu. Pobuda celý dům zapálil a vyvázli jsme tak tak. Také se dozvídám, že jsme na cestě za rodinným právníkem, který by krom odpovědí mohl mít i králička. Vejdu do domu a hledám onoho muže, který pracuje v pracovně a skutečně! Na stole leží můj králiček, kterého jsem prý nechala v blázinci a co víc, prý jsem jej ukradla! Dozvídám se také, že důvod proč celá rodina zemřela byla moje obliba v ohni... Kvůli mně ale nemohla umřít celá rodina…Nebo mohla? Určitě lampičku, která zapříčinila požár domu, shodila kočka. Nyní ale mám náročnější úkol a to dostat se za Houseňákem. Po delších útrapách se tam dostanu. Po cestě si také vzpomenu, že kočka v den požáru byla se mnou v pokoji a tak to určitě nebyla její chyba. Čí ale? Po rozmluvě s Houseňákem dostaneme jako vždy moudrou radu. Zastav vlak, zastavíš šílenství. Navíc vlak je výplodem mé vlastní fantazie a měla bych se vydat také za srdcovou královnou, kterou prý znám a dřív jsem velice milovala. Nakonec se celé okolí začíná rozpadat a Houseňák se proměňuje na krásného motýla, který si prorazí cestu a na mou tvář dopadají sluneční paprsky. Probouzím se znova. Tentokrát v policejní cele, no nejhezčí probuzení to není. Ovšem benga mi vypráví o hysterické scéně, kterou jsem předvedla uprostřed silnic. Nakonec mě tedy pustí a já si to štráduji ven. Jedna srdcová sedma, jeden listový janek?? Nacházím se v oblacích a cestu mi lemují karty. No, není to úplně příjemné a je mi docela šoufl, nebudu lhát. Nejsem schopná dohlédnout ani na zem a tak se opatrně přemísťuju do královských zahrad. Celé je to ale zle, vše je potáhnuto nějakou lepkavou červenou hmotou. Po prohledání zahrad narazím na krále, který je jediná brána dál. Svěří se, že potom co jsme odešli z říše, vládu převzala opět srdcová královna a uvěznila krále jako bránu a taky, že jediná cesta, jak se dostat dál, je bráni rozbít. Ještě než se ale do toho dám, jsem varována před katem, který se s ničím nemaže a že nejlepší strategie je prostě utéct. A jak král řekl, tak i bylo, kat mně opravdu dlouho naháněl až do doby než jsem našla dortík na kterém bylo „Sněz mně“ dala jsem si a karta se doslova obrátila. Vítězoslavně jsem kata zašlápla. A nejen jeho, spoustu dalších vojáků, kteří hlídali cestu ke královně. Jenže… Královna byla moje starší sestra Elizabeth. Nutno dodat, že po ohledání našeho shořelého domu, její tělo nebylo ohořelé. Tím pádem ji musel zabít žhář. Kdo je ale onen žhář? Elizabeth není nadšená, že se honíme po vlaku a tak nás… Sní. Probouzím se znova. Nemůžu se hnout. Svěrací kazajka?! Potloukám se ústavem od zdi ke zdi. Lidi neposlouchají a já ani nemluvím. Pouze procházím. Od zdi ke zdi. V zrcadle vidím vyholenou hlavu, opuchlé oči od pláče... Vidím taky pacienty po lobotomii, možná tohle čeká i mně. Třeba je tohle poslední stanice… Po nějaké době se mi podaří se dostat do čekárny, kde vidím i staré známe, dvojčata. Jeden tupý stejně jako ten druhý. Nic se nezměnilo. Taky ale vidím dospěláky, kteří si povídají o mých halucinacích a dohodě, že se můžu přesunout do sirotčince a léčit se pod doktorem Bumby, nebo tu zkysnout na věky. Jsou tohle tedy jen vzpomínky na minulost? Další probuzení v domě pro panenky. Zde se ke mně plazí… Dítě? Bez nohy? Svěří se mi, že ač královna byla poražena, po domě se potulují horší noční můry a požaduje pomoci dalším dětem. Po dalším vandrováním nacházím další partu dětí a potkávám i jejich vůdce, který nás žádá o pomoc proti Tvůrci panenek, který trhá děti na části a dělá z nich jak název vypovídá… Panenky. Než se stihnu ale dozvědět více, děti mizí ve strachu, jelikož přichází nový enemy. Panenka s nůžkami v ruce. Po bitvě se vydávám dál domečkem hledat odpovědi. Vracejí se mi vzpomínky. Ten kdo může za požár, není nikdo jiný, než doktor Bumby! Zneužíval starší sestru a při zahlazování stop zapálil celý dům! To se mi i záhy potvrdí, jelikož potkávám tvůrce panenek… Zpět v temném světě, potkávám doktora Bumbyho na stanici vlaku. Vím už co udělal. Vzal dětem jejich nevinnost, identity… Pyšnil se tak moc tím, že děti v jeho péči se mají dobře, přitom z nich dělal prostituty či prostitutky a vystavoval je vymytím mozku. To ale se mu nepovede u mě! Byl blízko, ale jsem příliš tvrdá na to, aby se mu to povedlo…Přiznává, že mu připomínám sestru, která nakonec dostala to, co chtěla… V říši divů se konečně dostávám do vlaku celého šílenství. Potkávám Klouboučníka, Houseňáka či i královnu. Každý na něco odkáže. Klouboučník poukáže na to, že to, že se snažím tak moc zapomenout je pouze zdrojem toho, proč jsem zmatená. Houseňák na to, že jsem pohlcena tak moc svou vlastní bolestí, že jsem si nevšimla bolesti dětí, které jsou uvězněny v sirotčinci v péči doktora. A královna na fakt, že Bumby, který byl posedlý Elizabeth ji znásilnil předtím, než založil oheň. A taký, že bych měla něco udělat z toho, že jsem vyvázla z domu živá. Za pomyslným kormidlem celého vlaku není tedy nikdo jiný, než Tvůrce panenek aka doktor Bumby. Po jeho porážce v mojí říši přichází čas na porážku i v reálném životě a hrozím Bumbymu, že se o jeho činech dozví policie. „Kdo by měl zájem o slova děvky, jenž je šílená? Vypadni.“ Jeden krok, druhý krok. Překonávám vzdálenost, co nás dělí od sebe. Bumby najednou mizí pod koly projíždějícího vlaku. Odcházím. Venku je najednou krásně. Svět se proměnil v pohádkovou zónu. Zde už taký čeká Šklíba, která mě upozorní, že domů už jít znovu nemůžeme **Zajímavost č. 2.** Pamatujete na to dítě bez noh? Ač Alenka se zbavila královny a začal se dávat její zdravotní stav do kupy, pomoc tomuto dítku symbolizovala problém v sirotčinci, kdy děti byly zneužívané doktorem Bumbym.